Dopravák zastaví auto, které jede ve městě 110 a povídá: „Dobrý den, váš řidičský průkaz.” Řidič: „Ten nemám, páč mi ho před chvílí sebrali, když mě chytili ožralýho.” Dopravák: „Tak techničák.” Řidič: „Taky nemám, to auto je kradený…” Dopravák: „To je kradený auto?!” Řidič: „Jo, ale moment, kouknu se do …

Policajt dal do opravy svoje boty, protože měly dvě velké díry. Když mu je vrátili, neměl kam dát nohy.

V malém přímořském městečku je již páter unaven ze zpovídaní, když má neustále poslouchat, jak se mu lidé svěřují se svými nevěrami. A tak na příští mši vyhlásí: „Kdo se mi chce svěřit s tím, že byl svému manželovi nebo manželce nevěrný, stačí, když mi řekne, že spadl do zálivu.” …

Do malého koloniálu vešel mladý muž, namířil na starého prodavače brokovnici s upilovanou hlavní a řekl si o všechny peníze z pokladny. Když mu je prodavač vložil do tašky, lupič zahlédl za jeho zády láhev skotské a dostal na ni chuť. Stařík však skotskou odmítl vydat s tím, že mladíkovi …

Přijde policajtův syn domů a říká otci: „Tati, ve škole mi říkali, abych šel na zvláštní školu.” Otec na to: „No, synu, když na to máš…”

„Konečně doma,” libuje si první noc na svobodě propuštěný vězeň. „Ve vězení jsem se pořádně nemohl ani vyspat!” „Chudáčku,” lituje ho manželka, „to jsi měl tak hlučné spoluvězně?” „Ne, bachař strašně chrápal!”

Policajt smrká do rukávu. Jde kolem něj stará paní a pohoršeně vykřikne: „Vy prasáku, vezměte si kapesník!” Policajt vytáhne kapesník a… začne znova smrkat do rukávu.

Budoucí policista dostal u zkoušek otázku: „Co je to sériová vražda?” Po chvíli váhání odpověděl: „Sériová vražda je, když vrah zabije svou matku a zároveň i babičku svých dětí, tchyni své ženy, manželku svého otce, sestru svého strýce…”

Lupič přepadne chlápka: „Dej mi všechny tvoje peníze!” „No dovolte, já jsem poslanec!” „Dej mi všechny moje peníze!”

Náčelník zvedne oči od papírů a ptá se policajtů: „Co to skučí?” „Fazole,” odpoví jeden podřízený. „Hele, nedělej si ze mě šoufky,” přísně na něj pohlédne šéf. „Ale já si nedělám srandu,” ve vší vážnosti pronese polda. „Měl jsem je včera k večeři!”