Snaha o elektrifikaci justice má svá úskalí. Každý počítač totiž zná jen termíny „Pravda” a „Lež”, ale nemůže pochopit výrazy „Neúmyslná lež” nebo „Česté slovo, ctihodnosti”.

Co se policajtům honí hlavou? Malí mozkožrouti hrající si na babu.

Dáma z dobročinného spolku navštívila vězení a otázala se jednoho z vězňů, proč je tam. „Protože jsou okna moc vysoko a mříže moc silný,” zněla odpověď.

Výstražná cedule na hranicích: „Vážený narušiteli státní hranice! V důsledku nedostatku nábojů do našich kulometů jimi neplýtváme na výstražné výstřely!”

Ptá se policajtova manželka: „Drahý, co to děláš s tou pet lahví?” „Na obalu bylo, chraňte před slunečním světlem.” Žena už to začíná chápat: „Tak proto na ni svítíš zářivkou?”

Závěr policejního vyšetřování: „Oběť byla otrávena dynamitem.”

Ptají se policajta, jak mu dopadla zkouška z češtiny. Policajt zklamaně říká: „Hrozně! Neudělal jsem to. Chtěli, abych skloňoval slovo město a já řekl – mně sto, tobě sto, jemu sto…”

Policajt se oženil. Za pár dnů přijde do služby a kolegové samozřejmě vyzvídají: „Tak co? Jaká byla svatební noc?” „Kluci, to mi nebudete věřit,” povídá novomanžel. „Já jsem byl ráno tak rozespalej, že jsem ze zvyku vytáhl peněženku. Vzal jsem z ní sedm stovek a položil je na noční stolek. …

Policajt se chlubí kolegovi, který se zrovna sklání u stolu a píše hlášení: „Mám pytlík mrkve!” „No vidíš,” spokojeně prohlásí kolega, „a já pořád nemohl přijít na to, jak se mrkev množí!”

Stojí fousatý obviněný před soudcem, a ten mu káže levity: „Pane, vy máte svědomí černé jako váš plnovous.” „Ctihodosti, pokud se dá na svědomí usuzovat podle brady, tak vy nemáte žádnou.”