Policajt zastaví auto a vyzve šoféra: „Foukejte!” Řidič pohotově odvětí: „A kde vás to bolí?”

Policajtovi se narodila dvojčata. Když už děti trochu povyrostly, soused se ho ptá: „Jak je od sebe rozeznáte?” „Jednoduše, podle otisků prstů.”

Vyšetřující policista se ujišťuje: „Tak vy tvrdíte, že manželka po vás hodila křeslem?” „Ano, jen tak tak jsem uskočil!” „A proč jste potom utekl?” „Protože se začala zkoumavě koukat na kredenc!”

V zaměstnání nechtěl jmenovaný vykonávat ani ty nejjednodušší práce s odůvodněním, že musí sedět. Doufáme, že mu v tomto směru vyhoví alespoň okresní soud.

Do přepadené banky vlétne policista se zbraní a křičí na vyrušené lupiče: „Jménem zákona, všichni ruce vzhůru!” „No dobře,” uzná nejstarší, „ale jménem kterého zákona?”

Proč policajti říkají Jménem zákona? Protože to svoje neznají.

Policajt potká na Václaváku dva zloděje se stojany sukní v každé ruce. „Co to tady vyvádíte?” rozkřikne se na ně. „My jsme Skoti,” brání se zločinci, „jak vidíte – nosíme sukně!”

Policista zastaví vůz a při kontrole poznamená: „Pane řidiči, a kdepak máte rezervu?” „Na zahrádce.” „Já jsem taky zahrádkář,” povídá policajt, „ale tu chybějící rezervu vám prominout, jak jistě chápete, nemůžu…”

Policista křičí na ozbrojeného lupiče: „Jménem zákona, odhoďte zbraň!” Lupič na to: „Jménem jakého zákona?” Policista: „Počkejte tu chvíli, skočím se zeptat náčelníka.”

Policejní oktávka nabourá zezadu do stříbrného bavoráka. Řidič bavoráka vyleze z auta a chvíli s policajty diskutuje. Pak rozčileně vykřikne: „Cože, vy ani nemáte řidičský průkaz?!” „Nejste vy nějakej drzej?! Já jich můžu mít, kolik chci!”