Z policejních spisů: „Zloděj koštěte za sebou zametl stopy.”

Víte, jak se utopili dva policajti? Jeli na motorovém člunu, zhasl jim motor a oni ho chtěli roztlačit.

Poznatek známého chicagského pašeráka: „Za celý svůj život jsem se při obchodování na černém trhu nesetkal s jakoukoli diskriminací kvůli mé bílé pleti.”

Náčelník policejního sboru se jednoho dne rozhodl, že nebude mluvit nespisovně. Přijde do práce a říká strážníku Korouhvičkovi: „Běž do krámu a kup včelí osk!”

Soudce na soudě: „Takže, milá paní, vy jste na obalu namísto Podávat s ledem četla Podávat s jedem?”

K vedoucímu klenotnictví přijde známý a povídá: „Slyšel jsem, že váš zlatník utekl s vaší dcerou, šperky i penězi. Je to pravda?” „Ano, je to tak. Ale zanechal mi lístek, že mi vše postupně vrátí. Je to slušný člověk, dceru už mám doma!”

Přijde policajt ke kolejím, rozloží skládací metr, položí ho přes ně a potom si na něj sedne. Metr se zlomí, policajt chvilku kouká, pak vyndá nový metr a vše se opakuje. Nakonec vstane a kroutí hlavou: „To jsem blázen, jak ti Pražáci můžou na tom metru jezdit?”

Jdou dva policajti po ulici a vidí, jak na rohu stojí ženská, a má v ruce starou zakrvácenou vložku. „Běž ji zatknout,” přikazuje služebně starší policajt svému kolegovi, „ať tu nebudí veřejné pohoršení.” Mladý policista zamíří odhodlaně k ženě, chvíli s ní hovoří a vrací se zpět sám. „Řekl jsem, …

Čím policisté při šití párají? Párátkem.

Policajti zadrží zloděje a kontrolují mu doklady: „Člověče, vždyť vy máte falešnou občanku!” „Omyl, občanka je v pořádku, ale falešnej jsem já!”