Pan Jahelka je na malé v lese, jde okolo brouk a ukazuje své družce: „Podívej, těchhle krásných vodopádů jsem si ještě nevšiml…”

Proč nosí sloni malé zelené kloboučky? Aby se mohli nepozorovaně proplazit přes kulečníkový stůl.

„Ten můj pes mi včera na honu přinesl a přede mne postavil devadesát devět zajíců!” „Proč neřekneš zrovna sto?” „Kvůli jednomu přece nebudu lhát!”

Jak probudíte žraloka z odpolední siesty? Zavoláte: „Muž přes palubu!”

Sir Bobby jede kočárem kolem stáda ovcí, podívá se a okamžitě řekne: „128.” Pak znova u dalšího stáda: „254.” Jeho přítel se ptá: „Vy jste geniální! Jak ty ovce počítáte tak rychle?” „Jednoduše, spočítám nohy a dělím čtyřmi.”

Paní Novákové se rozbila myčka na nádobí. Zavolala proto opraváře. Měl čas hnedka druhý den dopoledne. Paní Nováková však už měla naplánovaný jiný program, který nemohla – nebo nechtěla – přesunout na jiný termín. Jak už to tak v pohádkách bývá, pojala k opraváři důvěru a řekla mu do telefonu: …

Jde malá stonožka se svou maminkou na procházku a ptá se jí: „Mamí, kdo je to člověk?” „To je bytost, které chybí devadesát osm nohou.”

Víte, jak se chytá krokodýl? To na břehu řeky rozlejete tekutý asfalt a navrch hodíte kousek špeku. Krokodýl vykoukne z vody, vidí špek, řekne si „Na špek vám neskočím!” a skočí na asfalt.

Sváteční myslivec po celodenní námaze se oboří na svého psa: „Hleď ty konečně něco uštvat, já už nemám patrony!”

„Děti, kdo mi řekne,” začala otázku paní učitelka, „nějaký příklad o falešnosti koček?” „Já!” hlásí se Aleš. „Náš táta přinesl domů kočku, ale pak se ukázalo, že je to kocour!”