Stěžují si vojáci v armě: „To jídlo strašně smrdí!” „Tak se z toho nezblázněte, chlapi!” rozčílí se kuchař. „Asi mi tam spadla fusekle, když jsem si je sušil nad párou.”

Při přestávce taktického cvičení povídá velitel čety: „Vojín Pařák! Přestat lelkovat a sehnat třicet šicích strojů!” „A na co?” „Ušijeme na nepřítele velikou boudu!”

Za války: „To byl opravdu dobrej nápad, abych vyvěsil bílou vlajku. Teď je od mé krve celá červená!”

Co má voják v kalhotách? Voják má v kalhotách chodit.

Z partyzánského deníku: „První den jsme měli mýtinu my. Druhý den ji obklíčili Němci. Třetí den jsme měli mýtinu opět my. Další den ji ukořistili Němci. Pátý den jsme získali mýtinu opět my. Šestý den přišel hajný a vyhnal nás všechny.”

„Co to bylo za výbuch?” „Otevřený oheň se dostal k prachovému peří!”

Heydrich přijde za Háchou a oznámí mu, že hodlá zrušit stanné právo. Hácha se zděsí: „Jen to prosím vás, excelence, nedělejte, vždyť je to jediné právo, které jste Čechům dal.”

Jde policajt po ulici a povídá si: „Myslím, tedy jsem.” Načež zmizí.

„Víš, že jsem nejlepší ze třídy v páce?” chlubí se matce Jirka. „Opravdu? To jsem netušila, že máš tak silné ruce…” „Proč ruce? Já se bavím o fyzice.”

„Je mi strašná zima!” stěžuje si ženě pod peřinou zavrtaný pan Kouřimský. „Vem si ještě jednu deku…” „No jo, jenže všechny už došly!” „Tak zkus zapojit fantazii…” „Dobře, přehodím přes sebe koberec!”