Redaktor: “Myslíte, že by Brazílie z roku 1970 dokázala zdolat dnešní Německo?” Pelé: “Ano.” Redaktor: “Jaký by byl výsledek?” Pelé: “1:0” Redaktor: “Jenom?” Pelé: “No, většině z nás už je víc než 75 let.“

Pan Novák jel s panem Roubíčkem vlakem, cesta trvala kapku dýl, takže když se schylovalo k poledni a byl čas najíst se, pana Nováka napadlo zeptat se: Pane Roubíček, čím to je, že vy Židi jste tak chytří? Roubíček se ošívá, dělá drahoty, že to nemůže říct, a zatímco Novák …

Měl jsem ráno bouračku. Když přijeli policajti, řekl jsem jim, že ten druhý chlápek telefonoval a druhou rukou jedl koláč. Policajti mi pak ale vysvětlili, že ten chlápek si ve svém skleníku může dělat, co chce.

Na světové vědecké konferenci skupina výzkumníků představí svůj nový, úspěšný projekt – tvoření člověka z hlíny. Po tomto odhalení se strhne vášnivá debata. Když už umíme vytvořit člověka z hlíny, potřebujeme my vůbec Boha? Vědci na konferenci se shodnou, že nikoli. Je tedy určen delegát, který to Bohu půjde oznámit. …

Muž je na smrtelné posteli. Chraplavým hlasem říká – „Nadešla moje hodinka. Musím se ti s něčím přiznat.“ „Ne, nevysiluj se, jsi příliš zesláblý“. „Ne, musím to udělat, abych mohl klidně zemřít.. Chci se ti přiznat, že jsem tě podváděl s tvojí sestrou, tvojí matkou i s tvými nejlepšími kamarádkami“ …

Pozdě večer stojí generální ředitel bezradně u skartovačky, když tu jde kolem mladý dynamický zaměstnanec. Ředitel povídá: „Prosím vás, mám tu velmi citlivý a důležitý dokument a moje sekretářka už šla domů. Můžete mi pomoci s tímhle přístrojem?“ „Samozřejmě, pane řediteli!“ odpoví mladík, hbitě zapne skartovačku, popadne papír a vsune …

Specialista firmy Microsoft se zúčastnil střeleckého výcviku. Dostal bezpečnostní instruktáž, pušku a náboje. Vystřílel deset ran a od cíle se ozvalo, žádný zásah. Střelec se zadívá na pušku, potom na terč. Dá prst před ústí hlavně a druhou rukou stiskne spoušť. Podívá se na krvácející zbytek prstu a zavolá směrem …

Řekl jsem své ženě, že si nakreslila obočí moc vysoko. Vypadala překvapeně.

Principál v cirkuse k publiku: „A nyní jedno číslo, při kterém musí být naprosté ticho. Ale naprosté, prosím – žádné vrzání židlí, šustění, samozřejmě mluvení…“ Odejde, v jevišti se zhasne. Naprostá tma, není vidět ani ťuk, v tom doprostřed jeviště přijde maník jen se svíčkou, sedne na židli, rozepne kalhoty, …

Chlubí se mladý holičský učeň: „Svého prvního zákazníka jsem ostříhal a ještě jsem mu při té příležitosti prodal paruku!”