„Pepíčku, posaď se a popovídej, jak bylo ve škole.” „Nemůžu.” „Povídat?” „Ne, posadit se. Už jsem vykládal o tom, co bylo ve škole, tatínkovi.”

Šestý smysl mi říká, že neumím počítat.

„Máte kapra na modro?” „Bohužel, modrá došla.”

Pěkná paní Kováčová ovdověla, za krátký čas ji navštívil pan Mrkvička a snažil se získat její náklonnost. Vdova se ohrazuje: „Počkejte aspoň, až odložím smuteční šaty.” „Dobře, těch pár minut můžu počkat,” souhlasí pan Mrkvička.

Jde cestovatel jihoamerickou džunglí, když ho náhle obklíčí domorodci. On na ně kouká, vidí ty napřažené oštěpy a šípy, povzdechne si a povídá: „Jo, tak teď jsem v prdeli!“ Najednou se vedle něj objeví anděl a říká mu: „Ne, nejsi. Seber ten velký kámen a vší silou s ním prašti …

„Děti, řekněte babičce, ať na mě počká,” prosí vnoučky děda. „Musím si ještě obout ponožky.”

„Co váš syn bude dělat, až dokončí školu?” „Pokud se bude učit jako dosud, tak půjde rovnou do penze!”

Manžel přijde domů, objeví typicky svou manželku v ložnici nahou a vedle ní nahatý muž s beranicí na hlavě. Udivený manžel se zeptá toho muže: „A ty jsi kdo?” A muž na to: „Já? Já jsem blbec, co na trhu koupil neviditelnou beranici!”

Dva lordi, angličan MacKinne a skotský lord KenMarry se u karetní partie bridge dostali do těžkého sporu. Nemohlo to ani skončit jinak než vzájemnou výzvou na souboj, který se měl uskutečnit druhého dne za úsvitu. Večer přišel sluha anglického lorda, který měl u souboje asistovat jako svědek za skotským lordem …

Umělec je člověk z umělé hmoty.