„Můj manžel stále víc ztrácí paměť,” stěžuje si důchodkyně. „Včera vlezl do vany oblečený!” „To se určitě promočil na kůži,” povídá sousedka. „Vůbec ne. Zapomněl si napustit vodu!”

Víte, proč není v domě důchodců šikana? Protože nikdo neví, za kolik to má.

Víte, proč počítají důchodci každou korunu? Protože na to mají čas.

Co je vrcholem lásky ke starým lidem? Spát s pračlověkem.

Jak mohou žít čeští důchodci s tak nízkým důchodem? Krátce!

Paměť už mi neslouží jako dřív. Jo, a taky paměť mi už neslouží jako dřív.

Dva kamarádi se koupou v moři, jeden z nich ztratí své zuby a naříká. Tomu druhému je to líto, tak vyndá ty své a říká: „Koukej, už jsem je našel.” Ten druhý je zkusí a říká: „To nejsou moje.” a zahodí je do moře.

Víte, jaký je rozdíl mezi budíkem a babkou? Budík se natáhne a pak běží. A babka běží a až potom se natáhne.

Víte, že budou stavět supermarket pro sklerotiky? Dostanou tam všechno, na co si vzpomenou.

Bože, obdaruj mě senilitou, abych zapomněl na lidi, který jsem nikdy neměl rád, dej mi to štěstí narazit na ty, které rád mám, a dopřej mi zraku, abych je dokázal od sebe rozeznat.