Babka pošle dědka do sklepa, aby přinesl česnek a cibuli. „Nezapomeň! Dvě věci!” připomíná mu babka. Dědek jde do sklepa a za chvíli přinese lopatku na smetí. „Cos to zase přinesl?” rozčiluje se babka. „Říkala jsem jasně dvě věci! Kde máš smeták?”

„Proč tomu invalidovi říkáte Lež?” zajímá se nový obyvatel domova důchodců. Děda Vonásek mu to objasňuje: „Protože lež má krátké nohy.”

„Nemyslíte, že auta kazí dnešní mládež?” „Nemyslím, spíše dnešní mládež kazí auta!”

„Ano, zapomněl jsem se se sousedkou,” přiznal se manželce stařík, „ale za to přece nemůžu – mám sklerózu!”

„Babičko, podívejte, padá hvězda…” „Nepovídej, synku, to už se zase rozpadá Sovětský svaz?”

Přijde mladá dívka domů a povídá matce: „V zelenině mají táákhle silné okurky,” a ukáže průměr cca 8 cm, „a táákhle dlouhé,” a ukáže asi 30 centimetrů. Dívá se na to hluchá babička a říká: „Jenom aby si tě, holka, taky vzal!”

Dvě staré paní sedí v parku a povídají si. „Když přijde manžel domů v dobré náladě, říká mi broučku…” „Vždyť už vám je přes sedmdesát!” „Však manžel měl dobrou náladu naposledy před čtyřiceti lety!”

Babička pošle dědu pro mouku. Děda jde po ulici a říká si nahlas, aby to nezapomněl: „Dvě kila mouky, dvě kila mouky…” Pak ho napadne, že se ještě pojistí a bude si pamatovat také „bílý prášek”. Kdyby zapomněl na mouku, vzpomene si na bílý prášek a hned mu to dojde. …

Babička nás vždycky před filmy s Budem Spencerem a Terence Hillem svolává: „Starej, mladej! Pojďte se koukat na tlustýho a hubenýho!”

Babka k manželovi: „Kdybys, dědku, věděl, kolikrát jsem tě podvedla!” „Cože?” „To mám štěstí, v mládí neviděl a teď zase pro změnu neslyší!”