Rodinka v přírodě: „Děti, tady vidíte místo, kde jsme loni stanovali!” „A jak jsi to poznal?” „Podle té hromady odpadků a konzerv!”

Zvoní telefon. „Tady Dopravní inspektorát, co si přejete?” „Promiňte, našla jsem manželovi v kapse papírek s tímhle číslem.”

Jde mrtvola po ulici a po chvíli zpozorní: „Co to tu tak strašně smrdí? Jako by se tu něco rozkládalo?!”

„Pepíčku, kolikrát ti mám opakovat, že se s plnou pusou nemluví. Ani pes při jídle neštěká.” „To je pravda, mami, ale pes nemusí jíst špenát.”

„Přemýšlím, že bych začal kreslit pro čtenáře Trnek-Brnek,” svěřuje se chlápek ženě. „Čtyři stovky za přáníčko…” „No dobře,” argumentuje manželka. „Ale když jim dáš za každou tvou patlanici čtyři sta, aby ji zveřejnili, z čeho budeme žít?!”

„Tatínku, když rozbiju obrazovku, tak se ta písmenka, co na ní jsou, rozletí po místnosti?” „Ne, Time, to je tak. V počítači je videokarta, která ovlivňuje zasílání elektrického signálu do katodového emitoru a vlivem napětí vyvolává emisi elektronů (potomkovi rostou oči), které bombardují fosforeskující vrstvu (oči rostou stále více), takže …

V porodnici se ptají rodičky: „Přejete si, aby byl otec u porodu?” „Raději ne. Mohl by se tam potkat s manželem a nevím, jak bych to pak manželovi vysvětlila!”

Blondýnka se ptá přítele: „Tak co, kdo doletěl v té Formuli 1 první?” „Ale formule nelétají!” udiveně se na ni otočí přítel. Blondýnka udiveně řekne: „Vážně? Tak proč pořád mluví o tom, že je řídí piloti?”

Páteční večer v kostele. Před zpovědnicí dlouhá fronta,vevnitř unavený farář. Příjde jeptiška a říká: “Otče,velmi jsem zhřešila.” “Jak?” “Smilnila jsem.” “Pro Pána,kdy?” “Na zájezdě,hned dvakrát.” “Tak,sestro,to je vážně,padesát otčenášů a zdrávasů,a tisícovku do kostelní pokladničky!” Potom příjde na řadu babka,ale běžný případ. Za chvíli se objeví ve zpovědnici další jeptiška …

„Jaký je rozdíl mezi nakládačkou a mořskou okurkou?” zkoušel žáky profesor, když probírali sumýše. Hlásí se Petra: „Nó, že mořská okurka je slaná.”