Přijde chlápek do nebe, vystojí dlouhou řadu až stane před svatým Petrem. Svatý Petr chvilku kouká do knihy a povídá:
„Víte, já tu u vás vůbec nic nemám. Nic špatnýho, ani nic dobrýho… Poslední dobou máme tak narváno, že byste potřeboval alespoň jeden opravdu dobrej skutek, abych vás mohl pustit dovnitř. Víte, my v těch knihách nemáme všechno, třeba byste si na nějaký ten dobrý skutek mohl vzpomenout.“
„No, jednou jsem udělal jeden dobrej skutek. Jedu po městě, a najednou vidím u jedný garáže bandu motorkářů, co drží mladou ženu. Ty parchanti jí znásilňovali. Vystoupil jsem z auta a když jsem uslyšel ten její křik – ve mě to najednou tak vřelo, že jsem z kufru vytáhl francouzák a rozběhl se přímo k nim. Zrovna na ní byl takovej jeden velkej, ověšenej řetězama, samé jizvy. Rozmáchl jsem se a hned byl na zemi. Říkám: Nechte ji na pokoji, vy …“ začervená se, „no to ani nemůžu před Vámi říci.“
„Ale to je zajímavé,“ říká Svatý Petr zatímco listuje knihou, „něco takového bychom tu určitě měli mít… Kdy že se to tak asi stalo?“
„No, je to tak dvě minuty…“
Přečtěte si také
Paní Čermáková
V jednom malém městě povolal právník k soudu jako svědka jednu starou paní. Když složila …