… v tramvaji č.17 seděla zhruba čtyřletá holčička s maminkou.
Náhle holčička pronese: „Mami?
M: Ano?
H: Co to má tatínek a visí mu to?
M (začíná rudnout): Já nevím co myslíš…
H: Ale víš, visí mu to a pořád si na to stěžuje!
M (rudá až za ušima): Nevím zlatíčko
V tuhle chvíli už se všichni potichu smáli
H (vesele dál): Ale no tak, víš! Visí mu to a každé ráno mu s tím něco děláš!
M (má hlavu v dlaních): No tak zlatíčko, pšt, já opravdu nevím!
H (neúprosně): Víš, jen mi to nechceš říct, má na tom takovej uzel!
Mamince náhle dojde, co holčička myslí a s obavami se zeptá: „Ty myslíš kravata?“
H (vítězoslavně): Ano, kravata!
Tramvaj v tu chvíli burácela. Chudák maminka.