Honza se od svého ošetřujícího lékaře právě dověděl, že to není ani trošku dobré. Má maximálně dva měsíce. Chvilku o tom přemýšlel a pak povídá doktorovi: „Až umřu doktore, tak do úmrtní zprávy napište, že jsem umřel na AIDS.“
Doktor na něj vyvalí kukadla. Ale po chvíli to zvládl a odpoví: „Vy ale nemáte AIDS, …máte zřetelně, s jistotou leukémii, …tedy …její agresivní formu, …bohužel v této fázi neléčitelnou.“
Honza na to už o poznání veseleji: „To přece nevadí, mám k tomu tři moc dobré důvody, leukémie jako AIDS, že…? Moje poslední přání, doktore…“
„Uznávám, že agresívní forma rakoviny krve a úplné selhání imunity jsou si velmi podobné. Ale jaké důvody k tomu můžete mít?“
Honza už s přehledem: „Tak za prvé, doktore, takovou nemoc u nás na vsi ještě nikdo a nikdy neměl. Budu hvězda! Za druhé, soused umře strachy, že to má taky, protože mi šoustal ženušku, a to často, co vím. A za třetí, moje předrahá manželička…
…si už do smrti nezašuká…“