
„Bojím se, že budu nemocný,” svěřuje se matce Karel. „Něco tě snad bolí? Cítíš se nějak nesvůj?” „To ne, ale paní učitelka mi na slohu říkala, že mám slovního parazita!”
Přečíst celý »„Bojím se, že budu nemocný,” svěřuje se matce Karel. „Něco tě snad bolí? Cítíš se nějak nesvůj?” „To ne, ale paní učitelka mi na slohu říkala, že mám slovního parazita!”
Přečíst celý »Ze žákovské knížky: „Píská ve vyučování, jeho šoviální a nenucené chování mne přivádí k šílenství.”
Přečíst celý »Když už přijde Pepíček desátý den do školy ve stejném oblečení, se stejně rozcuchanýma vlasama a stále špinavýma rukama, učitelka se rozzlobí: „Ty jsi ale prase! Kolikrát měsíčně se myješ?” „To jste mě urazila,” zakaboní se hoch. „Jednou do roka!”
Přečíst celý »Učitel rozdá dětem opravené prověrky a zadává jim: „Napište si do žákovských knížek TEST, nebo PŘEDLOŽKY.” Přihlásí se věčně nechápající Frantík: „A nestačilo by napsat jenom to jedno?”
Přečíst celý »Ve škole říká učitelka: „Jména, před nimiž je Van, jsou holandského původu.” „Paní učitelko,” povídá žák, „u nás v domě taky jeden Holanďan bydlí. Jmenuje se Van-Čura.”
Přečíst celý »Děti ve škole píší slohovou práci na téma „Jsem majitelem velké firmy”. Všichni píší, jen Pepíček stále sedí. Přistoupí k němu paní učitelka a zeptá se ho: „Pročpak nepíšeš, Pepíčku?” A on odpoví: „No dovolte, čekám přece na sekretářku!”
Přečíst celý »Učitel: „Stehenní kost je pevnější než cement.” „No to je pravda,” zamyslí se Honzík, „poněvadž cement je jenom takovej prášek…”
Přečíst celý »