V prvním ročníku učitel dovolil při písemce používat literaturu, poznámky, sešity, počítače, tabulky, prostě vše, co si studenti přinesou s sebou. V den zkoušky polovina prváků přinesla na zádech po jednom čtvrťákovi.
Přečíst celý »
„Pepíčku,” kárá žáka paní učitelka, „jak jsi mohl ve slově objednávka napsat é s háčkem…” „To víte, paní učitelko,” povídá Pepíček, „už myslím na oběd.”
Přečíst celý »
„Jak to, že zase neumíte?” ptá se profesor. „Proč se neučíte, vždyť z učení se přece neumírá!” „Asi ne, ale raději bych to neriskoval.”
Přečíst celý »
Tohle musíme psát, když nás učitel načapá se žvýkačkou: „Školním řádem je upravena povinnost nepoužívat žvýkací atrament při vyučovacích jednotkách. Vzhledem k tomu, že jsem tuto povinnost porušil/a, píšu toto souvětí holografickým způsobem 35x a to proto, abych si základní povinnosti stanovené školním řádem už konečně pamatoval/a.”
Přečíst celý »
Baví se dva studenti: „Jestli je pravda to, co říkal děkan, tak mě vyhodí z univerzity.” „A co říkal děkan?” „Že mě vyhodí z univerzity!”
Přečíst celý »
„Kam se dostaneme, jestliže vrazíme nůž mezi druhé a třetí žebro?” ptá se examinátor na lékařské fakultě. „Do vězení!”
Přečíst celý »
Přihlásí se Pepíček: „Paní učitelko, a opravdu úplně všichni podnikatelé platí daně?” „Všichni, Pepíčku.” „Tak to ta Dana musí být neuvěřitelně bohatá.”
Přečíst celý »