Zločiny

Dva trestanci v base: „Mě odsoudili na devadesát let. A tebe?” „Na pětasedmdesát.” „Tak si vem kavalec u dveří, budeš venku dřív než já!”

„Máš někoho známého u policie?” „Ano, bratra.” „A co tam dělá?” „Sedí už dva měsíce v cele předběžného zadržení.”

Jak policajti vyrábějí inkoust? Mlátí vodu, dokud nezmodrá.

Co mají společného právníci a žabáci? Oboje má velkou hlavu, která se skládá skoro jen z úst!

„Tahleta myasthenia gravis,” povídá soudce obžalovanému, „ovlivňuje nějak vaši paměť?” „Ano.” „A jakým způsobem ovlivňuje vaši paměť?” „Zapomínám.” „Tedy zapomínáte. Můžete nám dát příklad něčeho, co jste zapomněl?”

„Tak pane obžalovaný, věřím, že se tu s vámi už nesetkám!” „Vy jdete do důchodu, pane soudce?”

Ze soudního zápisu: „Obžalovaný přitěžuje okolnost, že rvačku vyvolali na náměstí Míru.”

Odpůrce uzavíral manželství pod tlakem těhotenství.

Z policejního protokolu: „Nasadil jsem mu pouta, a než jsem se vzpamatoval, utekl i s policejním psem.”

Vězeň říká manželce, která za ním přišla na návštěvu: „Představ si, že jsem za dobré chování dostal zkrácení trestu na polovinu!” „Ale to je skvělé! A kdy tě tedy pustí?” „To si snadno spočítáš, miláčku – 520 let děleno dvěma.”