Zločiny

Povídají si manželky policajtů. „Víš, lidi si vyprávějí vtipy o hlouposti policajtů. Já si myslím, že na tom něco bude, tak jsem starýmu koupila encyklopedii…” „Já bych mu ji taky koupila, ale nevím, jestli to bude jíst.”

U policisty doma zazvoní zvonek. Policista přijde ke dveřím a zeptá se: „Kdo je?” Z druhé strany se ozve: „Já.” Policista se lekne: „JÁ?!”

Muž tlačí kočárek s miminkem v parku a přijde k němu nějaká starší paní. Nakloní se nad kočárek a říká: „No, to je ale krásný miminko! A ťu ťu ňu ňu… Čípak ty jsi?” A muž jí odpoví: „No, to ještě nevíme… Ale zítra máme soud…”

Když jsme měli návštěvu, odpůrce přišel ve spodním prádle a ani nepozdravil.

„Proč je váš syn ve vězení?” „No, do jednoho trochu strčil a doktor zjistil, že ta rána byla smrtelná!”

Lidskost dělá pokroky. A víte proč? Vrazi jsou souzeni čím dál lidštěji.

„Obžalovaný, jste ženatý?” „Ano.” „A jaké je vaše materiální postavení?” „Už jste se ptal, ctihodnosti, jsem ženatý.”

Potkají se dva policajti a jeden říká druhému: „Tak si představ, že jsem v parku našel hada.” „A to ses nebál, že je jedovatej?” „Ne, nebál, já si pozval známýho, který hadům rozumí.” „A jak poznal, že není jedovatej?” „No, říkal, že ještě neviděl, aby hovno někoho uštklo.”

Ptá se soudce obžalovaného kapesního zloděje: „To jste si neuvědomil, že jde o cizí peníze?” „Ne. Byly mi tak povědomé…”

Přijel kasař z Prahy do Bratislavy a hned na nádraží se ho někdo ptá: „Ako sa vám u nás páčí?”