Zločiny

Mladý adept právnického doktorátu dostane u zkoušek otázku, co je to podvod. Prohlásí: „Podvod je, jestliže mě teď necháte propadnout.” „Jak to?” ptá se profesor. „Protože paragraf 265 trestního zákoníku zní: Kdo zneužije nevědomosti něčí, aby jej poškodil, dopustí se podvodu!”

Únosci se zmocnili charterového letu právnické konference. Když činili prohlášení pro novináře, řekli: „Dokud nebudou splněny naše požadavky, každou hodinu propustíme jednoho právníka!”

„Dežo, jak to, že sem do basy za tebou nechodí žádné návštěvy, to nemáš žádné příbuzné?” „To víte, že mám, náčelníku, ale všichni jsou tady!”

Policajt nastoupí do autobusu a tam hned na prvním sedadle nádherná ženská. A jediné volné místo v autobuse je právě vedle ní. Sebere veškerou odvahu a v jakémsi polovičním bezvědomí se skácí do sedadla vedle ní. Po několika minutách se probere a usilovně přemýšlí, jak s tou krasavicí navázat kontakt. …

Ve věznici se jeden vrátí do cely po výslechu a oznamuje spoluvězni: „Mám dvě zprávy, špatnou a dobrou.” „Špatná – zítra jednoho z nás zastřelí. A dobrá – nebudu to já.”

Když už krást, tak ve velkém, jinak nemáš na úplatky policistům, prokurátorům a soudcům.

Dědu na bicyklu zastaví lupič: „Peníze nebo duši!” „Přední nebo zadní?”

Jede pán do obchodu na kole, ale nezamkne si ho, pouze na něj dá cedulku: „KRÁDEŽ ZBYTEČNÁ. SHERLOCK HOLMES” Vrátí se z obchodu, kolo nikde, pouze cedulka: „PRONÁSLEDOVÁNÍ ZBYTEČNÉ. LANCE AMSTRONG”

Šel jsem takhle jednou v noci přes město, když jsem z jedné temné uličky zaslechl volání o pomoc. Coby uvědomělý občan jsem se nedal na útěk, ale nahlédl jsem do uličky. Dva pobertové se prali s nějakou starší paní o její kabelku. Babka bojovala jako o život. Chvilku jsem přemýšlel, …

„Ty policajti jsou ale lotři,” stěžuje si babička u soudu, „první, co udělali, bylo, že po mně chtěli úplatek.” „A jak jste to poznala?” zbystřil soudce. „Říkali mi, jestli prý nemám alibi nebo co!”