Život

Doktor se ptá pacienta: „Dodržel jste moji radu, abyste jedl to, co jí dvouleté dítě?” Pacient: „Ano, snědl jsem kus omítky, papír, dvoukorunu, korálky, žížalu a hrst písku.”

Blázen chce skočit ze stodoly do kupky hnoje. „Neblázni,” domlouvá mu druhý, „je to nehygienické!” „Neboj, já skočím do té loužičky od psa, co je támhle kousek vpravo.”

Blázen vleče na zádech plnou nůši cihel, potká svého známého a ten se ptá: „Proč se takhle dřeš? A kam to vůbec neseš?” „Ale, to víš, chci prodat dům, a tak nesu vzorek na ukázku.”

„Člověče, vy všem pacientům vyprávíte, že jste Napoleon, tak proč mě přesvědčujete, že jste Hamlet?” ptá se psychiatr. „Jste mi moc sympatický, a tak jsem se rozhodl říci vám pravdu.”

„Pane doktore, já mám tó… nó… jak se to jmenuje, když se moc zapomíná?” „Dluhy?”

Mladé mamince už se nechtělo krmit svého synka z prsu. Jde s ním k doktorovi a ten hned, jak je vidí ve dveřích, povídá: „Váš malý roste jako z vody…” „To ne,” brání se maminka, „já mu žádnou vodu nedávala!”

Pepa se dívá na svého narozeného syna: „Celý já, ten jeho kašpárek.” Manželka: „Nevytahuj se, koukni na oči, ty máte stejné!”

„Chlapi, ta moje se včera vrátila z lázní, krásnější, svěžejší, dychtivější!” „Ale mně připadá dost jiná…” „No jo, taky se mi zdálo, že se v bytě nějak špatně orientuje.”

U psychiatra sedí velice atraktivní, mladá dáma a stěžuje si: „Pane doktore, já se to stydím říct, ale se mnou je to hrozné! Jakmile se napiji více alkoholu, ztrácím veškeré zábrany a vrhám se každému muži kolem krku, strhávám z něj šaty a chci ho prostě dostat!” Lékař se zalíbením …

Od Nového roku budou změny ve vydávání léků – ty si budeme platit, vodu na zapití bude hradit pojišťovna!