Život

Hlášení místního rozhlasu: „Občan, který ukradl v drůbežárně vejce, bude za ně popotahován až před obecní úřad.”

Na záchodě: „Držíš?” „Držím.” „Děláš?” „Dělám.”

Jednoho krásného dne, kdy svítíčko slunilo, zpíváci ptákali a štípy mouchaly, přišel k nám študý chudent v rozpláštěném trháku, tabaje nemáku. Študám tě vítáku! Stolni si k sedu a uchlebuj si našeho kroje! V tom ale náš štěk zapesal, zaocasal vrcasem a cupama zanohal. Mňouka zakočkala a záprálha se na …

„Jak se máš?” „Tak jako ty.” „V tom případě vyskoč z okna…”

„Mám čisté svědomí.” „Jojo, skleróza, to dobře znám.”

„Včera nám zase vypadla televize,” stěžuje si na byťáku paní Pelcová. „Jó, tak s tím já nic neudělám, že máte tak divoké roztržky,” povídá bytová pracovnice.

Slyšeli jste o té dívce s medovým úsměvem? Zemřela na cukrovku.

Příroda nám dala iluze jako náhradu za to, co nejsme. A smysl pro humor za to, co jsme.

Chtěl jsem dát věci do zásuvky a dala mi ránu!

„Hele, Karle, víš, jaký je rozdíl mezi odpadkovým košem a poštovní schránkou?” „No tak to fakt nevím!” „Tak já si ten dopis raději hodím sám…”