Škola

Žaludeční šťávy jsou v žaludu.

Proč ve staré Mezopotámii neměli zubaře? Řídili se zákonem „Oko za oko, zub za zub”.

Základní větné členy jsou přísudek a podnět.

Profesor oznamuje Petrovi: „Jediné, co je na vaší diplomové práci opravdu zajímavé, studente, je, že jste ji napsal na diplomový papír!”

„Havlíčku, každou chvíli chodíš k řediteli,” podezřívá zlotřilého spolužáka Gejza, „že ty s ním něco máš?”

Pepíček: „Paní učitelko, já s vámi taky často nejsem spokojen. Ale řekněte sama – už jsem kvůli tomu někdy volal vašim rodičům?”

Inzerát: „Hledáme vrátnou na studentské koleje. Kvalifikační požadavky: Protivná vzteklá stará baba.”

V prvním ročníku učitel dovolil při písemce používat literaturu, poznámky, sešity, počítače, tabulky, prostě vše, co si studenti přinesou s sebou. V den zkoušky polovina prváků přinesla na zádech po jednom čtvrťákovi.

Praseodym je v periodické tabulce prvků hned vedle prasete Pašíka.

„Pepíčku,” kárá žáka paní učitelka, „jak jsi mohl ve slově objednávka napsat é s háčkem…” „To víte, paní učitelko,” povídá Pepíček, „už myslím na oběd.”