Škola

Učitelka křičí na žáka: „Maž umýt tabuli!”

Z vanadu se vyrábějí vany.

„Pepíčku, čím byl tvůj dědeček za války?” ptá se paní učitelka. „Elektrikář, prosím.” „A jak to víš?” „Protože měl na helmě dva blesky.”

Sámo byl znám tím, že se sám obsluhoval.

„Děti, jestlipak víte, co dělá opice?” ptá se paní učitelka v první třídě. „Prosím, leze na strom.” „Ano, správně, Mařenko. A co ještě dělá? No, Pepíčku?” „Prosím, leze zase dolů.”

Paní učitelka zadala dětem: „Napište ten úkol ve Wordu.” Anička se ironicky ozvala: „A jak asi jinak než ve slovech, paní učitelko?”

„Mám dva monokly,” povídá Mazánek. „Takže mám vlastně jednoho dikla.”

Salutování je francouzsky ahojování – ahoj, ahoj, ahoj!

„Pepíčku, řekni nám, kdy spí sova?” „Sova spí ve dne, na světlo vylézá, až je tma.”

Potkají se na ulici dva matfyzáci a jeden se zeptá toho druhého: „Hele, prosím tě, kolik je?” „Devatenáct let,” odpoví kolega. „Ale ne, já myslím hodin!” „17 krát 365 krát 24 plus nějakých 289 krát 24 minus 10 hodin.”