Škola

Přemysl byl oráč, protože to zvoral.

Učitelka: „Pepíčku, skloňuj slovo pít!” „Já piju, ty piješ, on pije, my pijeme, vy pijete, oni platí!”

Hodina kreslení v první třídě. Učitelka se ptá Pepíčka: „Prosím tě, co to maluješ?” „Boha.” „Ale vždyť nikdo neví, jak vypadá.” „Tak teď už to aspoň budou vědět.”

Lexikologie studuje lexikony.

Přichází a odchází si z vyučování, kdy chce s odůvodněním, že už není v pasťáku.

Tristan Corbiére v díle „Žluté lásky” popisuje svou úchylku k lvicím.

Roztržitý učitel po zkoušení kárá žáka: „Studente, vy jste se na to doma ani nepodíval!” „Nezlobte se na mě, pane učiteli, ale paní učitelka mě k vám poslala jenom pro křídu.”

„Jak jsi mohl, Horáčku, napsat ve větě Hráli jsme si tvrdé Y?! Vždyť tam je podmětem my!” „No právě, a my je tvrdé Y!”

Povolání je hluché sluchátko.

Tání je, když sním pevné těleso Rohlík, po chvíli se mi udělá špatně od žaludku a vyzvracím ho v kapalném skupenství.