Muži a ženy

Franta se o půlnoci vzbudí, dá ruce před sebe a jde ke dveřím. Manželka na něj volá: „Jako náměsíčník dnes neuspěješ, sousedka odjela odpoledne k mamince!”

„Dvacet let vypadá moje manželka na dvacet,” povídá v hospodě Tonda. „To znám,” přitaká Mirek, „té mojí je už také nejmíň čtyři sta!”

„Se ženou jsme žili spokojeně dvacet let.” „A pak?” „Pak jsme se seznámili.”

Potkají se dvě: „Teda, ty si musíš užívat – máš muže i milence.” „To si jen myslíš, oni se teď spoléhají jeden na druhého a skutek utek!”

„Poslyš, co jsi řekla manželovi, když jsi šla poprvé za milencem?” „Pravdu, že jdu na zkoušku!”

Zazvoní domovní zvonek a muž jde otevřít. Za dveřmi stojí divný chlap v černém obleku a s maskou na obličeji a říká: „Já jsem strašlivě brutální zabiják žen.” Muž se obrátí do domu a volá: „Božka! Ten přišel za tebou.”

Říká manželka manželovi: „Tak jsem slyšela, že tvoje sekretářka je těhotná.” „To je její problém.” „No ale já jsem slyšela, že je těhotná s tebou.” „No to je můj problém.” „Ale já jsem náhodou tvoje manželka.” „No to je tvůj problém a dej mi pokoj!”

Honza klečí v kostele před ukřižovaným a modlí se: „Pane Bože, já vím, že jsi velmi trpěl, bičovali tě, korunovali, nadávali ti, ukřižovali tě, ale ženatý jsi nebyl.”

Každý muž potřebuje k životu tři ženy: matku, manželku a aspoň jednu, která ho považuje za muže.

Žena ukazuje muži módní magazín a říká: „Chtěla bych mít takový kožich.” „To bys musela žrát Whiskas!”