Muži a ženy

Řeknou si manželé, že půjdou večer na večeři. Manželka se doma připravuje, maluje se, voní se a obléká. Když už je hotová, postaví se před dveře a čeká – deset minut, dvacet minut, třicet minut. Vykašle se na to, lehne si na postel, svlékne se, odstrojí a po dvou hodinách …

Paní Horákové zavolá po několika letech stará kamarádka. „Slyšela jsem, že měl tvůj manžel nějakou autonehodu, je v pořádku?” „Odpočívá v pokoji…” „Oh, promiň. To jsem netušila… Je mi to moc líto.” „Proč? Konečně si s někým můžu v klidu pohovořit… A on to stejně vždycky potřebuje, trošku se po …

Stojí muž na balkoně a dává znamení tchánovi stojícímu na balkoně pod ním – ruka se vlní jako had. Muž odpovídá stejným znamením, ale hýbá oběma rukama. Volný překlad: Otázka – „Je tam ta zmije?” Odpověď – „Jsou tu obě.”

Manželka: „Rychle, zavolej lékaře, může se mi něco stát, spolkla jsem knoflík.” „Neboj se, neumřeš, aspoň budeš vědět, kde se nachází jediný knoflík v tomhle domě!”

„Dobře, budu ti věrný jako pes,” povídá manžel manželce, „ale budeš si muset zvyknout, že na tebe taky budu jako pes.”

„To je dobře, babi, že jsi přijela,” povídá malý Pepíček. „Opravdu? A proč?” ptá se babička. „No, táta říkal, že ke štěstí nám tu chybíš už jen ty…”

„Paní Nováková, víte, že v noci byl za vaším barákem cvičný výsadek komandos?” „Kdože?” „Komandos, to jsou ti, kdo útočí zezadu.” „No, vidíte, žiju se svým Pepou dvacet let a nevěděla jsem, že je také komandos!”

Manželka se durdí: „Jestli ještě jednou řekneš, že plácám, tak ti plácnu!”

Víte, co má slunce společného s tchyní? Ani na jedno se nedá dívat.

Přijde pan Novák domů: „Dneska jsem uzavřel pojistku na život.” „To jsi celý ty… Myslíš jen na sebe!”