Muži a ženy

Muž se vrací domů, políbí manželku a povídá: „Můžeš mě pochválit, dneska večer jsme založili spolek abstinentů.” Žena opáčí: „No, to jste zase museli být ožralí jako prasata!”

Přijde žena domů a muž se ptá: „Jak to, že neseš tolik balíčků? Kde jsi na to vzala?” „Potkala jsem tvého kamaráda a on ti vrátil dluh.”

Ona: „Miláčku, nutně potřebuju něco na sebe.” On: „Jistě, drahá, polož se na postel a hned tam jsem…”

„Jaktože se, Emile, vždycky při holení pořežeš?” diví se svému nešikovnému příteli Marika. Ten jen pokrčí rameny: „Nevím, možná mám křivý obličej.”

Proč by ženy měly také dostávat viagru? Aby vydržely déle stát u sporáku.

Krutá pravda: „Jsem ráda, že mi manžela vybrali rodiče. Při pomyšlení, že jsem si takového pitomce vybrala sama, bych se zbláznila!”

„Včera jsem byl s manželkou v opeře.” „A co hráli?” „Othella od Verdiho.” „To manželku kulturně vzděláváš?” „Jakápak kultura? Výstraha!”

„Tvoje žena o tobě roztrušuje, že jsi bigamista…” „Opravdu? A která?”

„Miláčku,” rozplývá se muž, „dnes je mi tak krásně, že bych nejraději vzlétl a snesl ti z oblohy dolů tu nejkrásnější hvězdičku!” „Jo, to už znám,” zamračí se ženuška. „Nikam nepůjdeš, budeš hezky sedět doma!”

„Paní Veselá, proč nenosíte snubní prsten na tom správném prstě?” „Protože jsem si nevzala toho správného manžela!”