Muži a ženy

„Představ si, že se k nám vloupali zloději!” oznamuje manželovi po příchodu z práce žena. „Nepovídej,” diví se muž, „a co nám vzali?” „Nic, akorát snědli ty chlebíčky, co jsem včera udělala k večeři – jak jsi je nechtěl jíst. Co myslíš, zavoláme policii, aby je vypátrali a potrestali?” „No, …

Manželé se hádají. On vykřikne: „Na tvůj náhrobek dám vytesat: Zde leží moje žena, studená jak zaživa.” Ona odsekne: „A já dám na tvůj náhrobek vytesat: Tady odpočívá můj muž, konečně s tuhým.”

Manželka nadává muži: „Pořád jenom sedíš u televize! Kdybych od tebe odešla, ani si toho nevšimneš!” „Ale všimnu,” ujistí ji manžel. „Konečně uslyším zvuk!”

„Proboha, co sis to koupil za látku na oblek? Ty sis v životě neuměl nikdy nic pořádně vybrat!” nadává manželka manželovi. „Jó, to pozoruju, když se tak na tebe dívám!”

Proč mají muži hlavu? Aby nemuseli nosit slámu na rukou!

Kolik zvířat potřebuje žena ke štěstí? Čtyři. Norka do skříně, hřebce do postele, Jaguára před dům a osla, co to všechno zaplatí.

Manžel u dřezu s nádobím: „Chudáci bigamisti, to musí být nějakého nádobí!”

Zlobí se paní Horáková na manžela: „Když jsem ti říkala, aby ses šel klouzat, tak jsem tím nemyslela, že si máš jít zahrát s chlapama hokej!”

„Drahoušku, dokázal bys žít beze mě?” „Ano!” „Prosím tě, a jak?” „Laciněji!”

Bouchl manžel do stolu a zařval: „Kdo je pánem v téhle rodině?!” Obratem dostal od manželky facku. „Ale, Amálko, to se už ani zeptat nemůžu?”