Muži a ženy

Manželky by měly být jako bankovky. Za jednu čtyřicítku bychom měli dostat dvě dvacítky.

Potkali se dva kamarádi. Ten jeden se ptá toho druhého: „Člověče, co je s tebou? Jsi jakýsi smutný a pobledlý a celý se chvěješ.” „Asi to tak bude!” „Jak to?” „Ale byl jsem na nádraží čekat manželku a ona nepřijela.” „Chápu a ty máš strach, že se jí něco stalo.” …

Potkali se dva kamarádi, kteří se dlouho neviděli. „Tak co, Josefe, jak se máš, jak žiješ?” „Jako v pohádce, taky čekám, kdy mě Honza od toho draka osvobodí…”

„Slyšels to? Michal včera přistihl svoji manželku s milencem. Zastřelil nejdřív je a potom sebe!” „No, mohlo to být horší.” „Jak to, horší?” „No kdyby je načapal předevčírem, tak by byl zastřelil mě!”

„Kdyby ti vyrostly oči na zadečku,” řekl jí medovým hláskem, „dozajista bys s těma růžovýma tvářičkama vyhrála Miss Universe!”

„Včera jsem měl to potěšení a potkal tvou tchyni!” „Tomu ty říkáš potěšení?” „Ale jo, jsem potěšen, že není tchyní mojí!”

Manželka přijde z úřadu domů, sedne si do křesla, dá nohu přes nohu, zapálí si cigaretu: „Ředitel mi říkal, že pro mě opustí rodinu, ale on to určitě nemyslí vážně.” „Myslíš, že by to nemusel myslet vážně?” smutně podotkne manžel myjící podlahu.

Ptá se pan Kalianko: „Za co mám jít na maškarní, aby se ve mně ženské viděly?” „Jedině za zrcadlo, Pepo!”

„Slyšel jsem, že chytří muži nemůžou být nikdy dobrými manželi.” „Proč?” „Protože ti by se nikdy neženili.”

Vrátí se manžel z lázní, přivítá se s manželkou a ptá se jí: „Tak co, zlato, bylas mi tu věrná?” A manželka mu povídá: „Ale to víš, že byla… dvakrát…”