Láska

Mladá holka zalepuje dva metry dlouhý balík. Kamarádka se jí udiveně ptá: „Co to děláš?” „Balím pošťáka.”

Co je to svatební noc? Přechod mezi „směli” a „museli”.

Jaký je nejlepší lék na lásku na první pohled? Druhý pohled.

„Do čeho se to jen, chlapče, ženeš,” brouká si na velkolepé svatbě sám pro sebe chudý ženich. „Nevěsta je jako ropucha, tchyně nezastaví pusu, tchán je pod pantoflem! Ach, jak je to těžké vydělávat melouny.”

Tchán k zeťoví: „Když jsi se teď oženil, doufám, že přestaneš provádět hlouposti.” „Pochopitelně, tahle svatba byla mou hloupostí poslední!”

„Za tebou domů chodí Věrka?” „Ano.” „A co tam děláte?” „Sledujeme televizi.” „Ale ty přece televizi nemáš…” „No, naštěstí si toho zatím nevšimla.”

Pokud se na Vás v baru usměje dívka, očividně nemá peníze. Pokud se usmějete v odpověď, tak Vy peníze máte. Tedy zatím.

„A kolik vám je, paní Horáčková?” „Padesát.” „Neříkejte – ani na to nevypadáte!” „I vy lichotníku…” „Kdo vám lichotí – vypadáte nejmíň na sedmdesát!”

Hostina skončila a novomanželé se odebrali do svého hotelového pokoje. Připili si šampaňským. Ženich se poté svlékl a ulehl do postele, zatímco nevěsta stále seděla na židli u okna a koukala na hvězdy. Manžel se ozval: „Drahá, ty si nepůjdeš lehnout?” „Ne. Maminka mi říkala, že tohle bude nejhezčí noc …

„Slečno, vy jste tak bezva, že bych si vás vzal i se dvěma dětmi.” „Ale já přece žádné nemám.” „Ale já ano!”