Kultura a umění

Po zatopení Spolany odvolali Papeže.

Chlápek skončí v pekle. Celý život mu říkali, že hříšníci tráví věčnost přikládáním uhlí pod pekelné ohně. Chlápek se tedy velice diví, když je uveden na své nové místo. Všude hromady uhlí a obrovská ohniště, ale kolem spousta lidí, kteří se jen tak poflakují okolo v tričkách s pekelným potiskem …

Dirigent si o pauzičce čte noviny a překvapeně zvolá: „No, ty vole!” Jeho pomocník úzkostně vyhrkne: „Už je nesu, mistře!”

Titulek nejmenované knihy: „Pravydla Českého pravopysu.”

„Viděl jsem tvou budoucnost,” oznamuje Pepa v dílně Frantovi. „Tak vyprávěj,” naléhá Franta. Pepa tedy popisuje svou vidinu: „Vidím luxusní vilu, Mercedes, bazén, krásnou manželku. A vidím také tebe. Stojíš tam a čumíš na to všechno dírou v plotě!”

Vyděšená jeptiška hlásí abatyši: „Velebná matko představená, v klášteře je muž!” „A jak jsi to zjistila, milá dcero?” „Na záchodě je zdvižené prkýnko.”

„Chtěl jsem být na diskotéce kanón,” vypráví František. „A jak jsi dopadl?” zajímá se kámoš. „Jako dělo!”

Porodní babka, která zaslouženě odrodila stovky dětí, přijde do nebe a svatý Petr ji přemlouvá: „Ty jsi byla taková starostlivá a dobrá, zůstaň ještě na zemi a pomáhej ženám v bolesti, stejně tak jako dosud. Jen ty to umíš tak dobře.” Porodní babka na to: „Víš, svatý Petře, nemohu se …

Postává chlápek na ulici a pořád se odvažuje oslovit opodál stojícího Karla Gotta. Nakonec k němu přece jen přijde a říká: „Dobrý den, prosím vás, nevíte, kolik je hodin?”

„Odvolávám!!! Odvolávám, ale přes ten fajrák mě není slyšet.” – Jan Hus, Kostnice.