Jídlo, pití a neřesti

„Pane vrchní, mám hlad jako vlk.” „Lituji, ale Červené Karkulky nevedeme.”

„Pane vrchní, z mého talíře leze červ!” „No vidíte, a já myslel, že jsem je všechny utopil!”

„Tak už jsem konečně začal sportovat,” chlubí se v krčmě Milan. „Dělám lehkou atletiku.” „A co přesně že děláš?” „Vrhám stín.”

Baví se dva barmani. „Tak ti ten ožrala chtěl zaplatit kartou, na tom nevidím nic divnýho. Někde už to dneska je běžný…” „No jo, ale on mi podával šalinkartu!”

Stěžuje si zákazník v restauraci: „Pane vrchní, mám v polévce mouchu!” Vrchní na to: „Promiňte, pane. Vy jste vegetarián?”

Říká žena čtoucí noviny manželovi kouřícímu v křesle: „Víš, kolik toho musíš naběhat, abys spálil krabičku cigaret?” „A proč bych měl pálit cigarety?”

Chlap sedí doma u stolu a slyší tichý hlas: „Pojď do hospody…” „Co to je?” říká si, ale pak si pomyslí, že se mu to jenom zdálo. Když v tom zase slyší ten hlásek: „Pojď do hospody…” „Co to sakra je?” „To jsme my, tvoje játra. Přece nebudeme tvrdnout doma.”

Ptají se Pepy: „Prý jsi dostal v hospodě pěstí. To jsi nereagoval?” „Jak to, že ne! Koukni, jak mi otekla huba!”

Dva opilí rozmlouvají za jízdy v autě: „Na příští křižovatce zahni doprava.” „Sakra, já myslel, že řídíš ty.”

Jdou dva opilci z hospody, zlití jak prasata, a jeden prosí druhého: „Hoď mě domů.” „No jo,” zarazí se druhý ožrala, „ale já nevím, jestli tak daleko dohodím…”