Jídlo, pití a neřesti

Známý škudlil si dává u stánku porci hranolek. „A nedáte si něco navrch?” vyzvídá prodavač. „Hm, kolik by to stálo?” „Jednu korunu.” „Tak mi navrch dejte porci kuřete!”

„Pane hostinský, vidím, že nějak rychle bohatnete, to není samo sebou. Že v tom budou nějaké čáry?” Hospodský se usmál a povídá: „Kdepak, jenom čárky!”

„Já ti takovou natankuju, že ti vyletí z huby protéza!” „To tak, já žádnou nemám.” „Tak ji brzo budeš mít!”

Dva opilci stojí na ulici, dívají se na oblohu a hádají se, kolik je tam měsíců. Jeden povídá, že dva a druhý, že tři. Jde okolo třetí a oni se ho ptají, kolik je na obloze měsíců. On se zadívá a po chvilce se ptá: „A v které řadě?”

„Pane vrchní, tohle víno je kalné!” zlobí se host. „Ne, pane, jsme solidní podnik,” namítne vrchní. „Víno je čisté, ale sklenička je špinavá!”

On: „Miláčku, prosím, je ten biftek tak tvrdý, nebo nůž tak tupý?” Ona: „To není biftek, to je puding!”

Jaký musí být sklep, aby v něm víno vydrželo? Zamčený.

U hovězí svíčkové: „Když říkáš, že jsi kráva, tak jsi vlastně ještě něco horšího – kanibalka.”

„Kdyby tak svatý Petr chlastal slivovici!” povzdechl si štamgast Karel. Ostatní se na něj tázavě podívali, a on vysvětluje: „No, když by čůral s nebe, pršela by slivovička!”

Vypráví o hospodském jeho bývalý učitel: „Když jsem ho ještě učil, vždycky to byl strašnej mazánek a teď, když vyrostl, je z něj takovejhle namazánek!”