Důchodci

„Babičko, podívejte, padá hvězda…” „Nepovídej, synku, to už se zase rozpadá Sovětský svaz?”

Přijde mladá dívka domů a povídá matce: „V zelenině mají táákhle silné okurky,” a ukáže průměr cca 8 cm, „a táákhle dlouhé,” a ukáže asi 30 centimetrů. Dívá se na to hluchá babička a říká: „Jenom aby si tě, holka, taky vzal!”

Dvě staré paní sedí v parku a povídají si. „Když přijde manžel domů v dobré náladě, říká mi broučku…” „Vždyť už vám je přes sedmdesát!” „Však manžel měl dobrou náladu naposledy před čtyřiceti lety!”

Babička pošle dědu pro mouku. Děda jde po ulici a říká si nahlas, aby to nezapomněl: „Dvě kila mouky, dvě kila mouky…” Pak ho napadne, že se ještě pojistí a bude si pamatovat také „bílý prášek”. Kdyby zapomněl na mouku, vzpomene si na bílý prášek a hned mu to dojde. …

Babička nás vždycky před filmy s Budem Spencerem a Terence Hillem svolává: „Starej, mladej! Pojďte se koukat na tlustýho a hubenýho!”

Babka k manželovi: „Kdybys, dědku, věděl, kolikrát jsem tě podvedla!” „Cože?” „To mám štěstí, v mládí neviděl a teď zase pro změnu neslyší!”

„Můj manžel stále víc ztrácí paměť,” stěžuje si důchodkyně. „Včera vlezl do vany oblečený!” „To se určitě promočil na kůži,” povídá sousedka. „Vůbec ne. Zapomněl si napustit vodu!”

Víte, proč není v domě důchodců šikana? Protože nikdo neví, za kolik to má.

Víte, proč počítají důchodci každou korunu? Protože na to mají čas.

Co je vrcholem lásky ke starým lidem? Spát s pračlověkem.