Důchodci

Dva důchodci: „Slyšel jsem, že ty mladé kočky budou nosit zase delší sukně.” „Mně to nevadí, já mám ještě dlouhou paměť.”

Telefon zvoní a zvedá ho starý děda. „U telefonu Miloš Metla,” ozve se ve sluchátku. „Tady Jaromír Fajfka, pane Milo Mete,” odvětí důchodce. „Ale já jsem Miloš, Miloš Metla,” rozčílí se hlas v telefonu. „Ach, promiňte, musíte mě omluvit… Já jsem nedoslýchavý!”

„Slyšel jsem, že každý den před spaním počítáte ovečky,” povídá jednomu dědulovi pastýř. „Ano, to je pravda.” „No, a nechtěl byste u mě někdy náhodou přespat?”

Přijde dědoušek k doktorovi na prohlídku a doktor se ho ptá: „Tak co? Máte pravidelnou stolici?” „Mám, pane doktore. Každé ráno v šest.” „Dobře, a v kolik hodin vstáváte?” ptá se doktor dál. „No, taky pravidelně, každý den v sedum.”

„Nechcete si sednout, dědečku?” „Ne, děkuji chlapče, já jedu jen jednu stanici.” „Jen si sedněte, dědečku, nejste totiž v autobuse, ale v parku.”

Vzala si takhle jedna skoro sedmdesátiletá vdova o pět let staršího pána. Asi po půl roce šla k doktorovi, protože se cítila nějak divně. Doktor ji prohlédl, udělal různá vyšetření a druhý den jí v ordinaci říká: „Paní Kovářová, mám tady zprávu z laboratoře. Možná vás to překvapí, ale budete …

Jaký je rozdíl mezi důchodcem a koněm? Kůň jí obrok a důchodce obden.

Na rohu ulice postávají lehké děvy. Jde okolo babička a ptá se jich: „Děvčata na co tu čekáte?” A děvy odpovídají: „Na chleba, babičko, na chleba…” „Tak to já počkám s váma,” rozhodne se stařenka a čeká. Jde okolo policajt a říká: „Vy taky, babičko?” „Jo, jo,” odpoví stařenka. „Já …

V jedné zapadlé moravské vesničce žil bezmála stodvacetiletý stařeček. I doslechli se to samozřejmě novináři a za nějakou dobu už se u dědova domečku rojili jako včely. A ptají se dědy, jak to dělá. „Za svůj věk vděčím našemu panu doktorovi,” skromně odvětil stařík. „Než se od něj dočkám pomoci, …

„Koukni, drahý, opět letí ta stříbrná aeroplána!” „To není aeroplána, ale aeroplán!” „Ach, drahý, jaké ty máš dobré oči!”