Důchodci

„Život je tvrdej,” řekla babička a dostala tyčkou mezi oči.

Bijí čtyři chlapci v parku pátého. Jde kolem babička a říká: „To se nestydíte, čtyři na jednoho?” A jeden odpoví: „Dejte pokoj, babi, chytili jsme spammera!” A babička říká: „Jo, spammera, tak to musíte kopat, a do hlavy!”

Ptá se policajt: „A po přechodu by to nešlo, babičko?” „Ale šlo, panáčku, šlo, ale ta chuť už není.”

Komu se nelení, tomu se zelení. A dědeček obrostl mechem.

Dědek si dal inzerát. Odpověděla mu starší vdova. Vzali se, po svatební noci se sousedi dědka ptají: „Dědo, co jste tak vyváděli, že vaše žena tolik křičela?” „Naa, dělal jsem jí cucfleky.” „A čím, vždyť nemáte zuby.” „Naa, kombinačkama!”

„Slyšíš mě dobře, dědo?” „Báječně. A neříkej mi bobře!”

Je to 20 metrů dlouhé a smrdí to po moči. Co je to? Řadový tanec v domově důchodců.

Dědeček dostal státní vyznamenání, a proto byl dříve umístěn v domově důchodců.

„Kdo je blbý, je ztracený,” řekla babička a už ji nikdy nenašli.

Důchodce demonstrativně ukáže prázdné kapsy a šine si to s košíkem nezaplaceného zboží z obchodu. „Dědo, a kdo mi to jako zacvaká?!” huláká na něj prodavačka. Stařík na to: „Nate, tady máte moje zuby.”