Důchodci

Víte, proč jsou staré babky nejzvědavější? Protože už se nemusí bát, že „budou brzo staré”.

Skleróza je skvělá nemoc. Nic vás nebolí a každý den něco nového…

Tři důchodci se dohadovali u piva, kdy by chtěli žít, v kterém letopočtu. První prý tak před sto lety. Zdůvodnil to tím, že si lidé víc pomáhali, nezáviděli si, žili zdravě… Druhý by chtěl žít za sto let. Že by jen mačkal tlačítka, všechno by dělali roboti. Třetí říká: „Já …

Dalekozraká stařenka se ptá v autobuse cestujícího na vedlejším sedadle: „Kolik je ti let, mladíku?” „Devětadevadesát, děvenko.”

„To jste si asi na mém autě přečetl špatně,” vysvětluje dědovi mladík s čepičkou. „Jsem pizzaman, poslíček… a ne picman! Tak kdybyste laskavě mohl zastrčit tu pušku…”

Stařeček zahlédne ve městě paní s osmi dětmi. Nenápadně se k ní přitočí a s úžasem konstatuje: „Paničko, paničko, vy máte dětí, jako smetí!” „No dovolte,” urazí se několikanásobná matka. „Náhodou, my nemáme doma ani smítko!”

Potkali se dva staří pánové. „Příteli,” navrhl jeden, „mohu ti tykat?” Druhý odvětil: „A co asi teď děláš?”

Dědeček sedí otráveně v křesle a vtom někdo zaklepe na dveře. „Kdo je?” ptá se děda. Ozve se: „Jean Claude van Damme.” „Neznám,” odsekne stařík. „Jděte všichni čtyři do prčic!”

„Váš manžel je potápěč? Vidím, že už druhý den loví u mola mušle.” „Kdyby mušle. Předváděl se před mladými holkami, skočil po hlavě do vody a vypadly mu třetí zuby!”

„Jéžiš, teď jsem chtěl někam kvůli něčemu hodně důležitému zajít, a už jsem to zapomněl!” spráskl ruce děda. Řekl si, že si třeba vzpomene, co chtěl, když půjde do města. A opravdu na to záhy ve městě přišel: „Na záchod jsem potřeboval!”