Důchodci

Babička a dědeček mají výročí svatby. Dědeček povídá: „Babi, dáme si rande jako za mlada.” „Dobře, dědečku, tak zítra v 17:00 před kinem.” Druhý den čeká dědeček v 17:00 před kinem a babička nikde, čeká do 17:30 a babička nikde. Čeká do 18:00 a v 18:30 babička nepřichází, naštve se …

Dva důchodci u dveří: „Dobrý den, pane, vybíráme na domov důchodců a rádi bychom se vás zeptali, jestli byste nám něco nedal?” „Ale s radostí, pánové, moji tchyni!”

„Ta dnešní mládež,” povzdechne si děda, když kolem něj prochází mladá blondýnka od vedle. „Maluje se to jako štětka, voní se to jako štětka, vypadá to jako štětka… Tak za kolik?”

Pobíhá děda celou noc po ložnici: „Co jsem to jenom chtěl?” Ráno si konečně vzpomene: „Už vím – jít si večer dřív lehnout!”

Popeláři odvážejí kontejner. Blíží se stará Petrásková s odpadkovým košem a volá: „Doufám, že nejdu pozdě?” „Ale kdepak, matko. Naskočte si!”

Malý chlapec seděl na obrubníku a usedavě plakal, když kolem procházel jeden děda. „Co se děje, chlapče?” zeptal se starostlivě. „Proč pláčeš?” Hoch odvětí: „Pláču, protože nemůžu dělat věci, které dělají velcí kluci.” Nato si stařík sednul na obrubník vedle něj a začal plakat také.

„Tak už jsem asi v letech,” povzdechne si v parku na lavičce pán při pohledu na dvojice mladých. „Vyrušujou mě věci, které mě dříve nesmírně vzrušovaly.”

Strachuje se 150-letá stařenka: „Doufám, že z toho hovězího nedostanu BSE… Za deset let bych mohla umřít!”

„Včera pro mě měla pošťačka doporučený dopis,” chlubí se děda Málek, „ale nakonec to žádný extra čtení nebylo…”

„Tak se namažte neoprénem,” volá na prokřehlého plavce babička. „Slyšela jsem, že s ním můžete do studené vody, aniž byste mrzli!”