Děti a mládí

„Tatínku, prosím tě, co to znamená Sysifovská práce?” „To pochopíš, až se začneš holit.”

Baví se dvě holky: „Ptala ses babičky, jestli může mít děti?” „Ptala.” „A co říkala?” „Že ne!” „Já jsem ti hned říkala, že babička je samec!”

Ptají se Pepíčka: „Kdo rozbil to okno?” „Maminka, ale může za to tatínek – on uhnul!”

Pepíček se doma chlubí: „Chodím do páté třídy… a mám čtyřky!”

„Pane vedoucí,” volá večer Jirka, „nemůžu najít spacák!” „Teď už ho v té tmě stejně nenajdeš, nech to na ráno.”

„Tatínku, podívej, vlastnoručně jsem udělal housle!” „Šikovný Pepíček. A z čehos je udělal?” „Z klavíru.”

Pán prosí hocha postávajícího u vchodu do paneláku: „Prosím tě, chlapečku, ukážeš mi, kde bydlí pan Novák?” Chlapeček ho vyvede po schodech do desátého patra a ukáže na jedny dveře: „Tady bydlí, ale jestli s ním chcete mluvit, tak sedí před domem na lavičce.”

Pepíček píše z tábora: „Hodně jím a jenom odpočívám. Je tu moc hezky. P.S.: Co je to epidemie?”

Prodavač se ptá Pepíčka: „Opravdu tě poslali koupit čtyři kila bonbónů a dvacet deka brambor?”

Mami, kup mi v Kauflandu nějaké květináče. Ve škole nám říkali, že máme pěstovat sport, tak to chci zkusit.