Děti a mládí

Ptá se chlapeček ve školním věku tatínka: „Je pravda, že ženy žijí déle?” Otec odpoví: „Když jsou vdovy, pak určitě!”

Vypráví si dvě babičky: „Můj vnuk se mě jednou zeptal, co je starší, jestli Praha, nebo já.” „To nic není,” odpovídá druhá. „Po mně chtěl vnuk vědět, jestli ještě pamatuji dinosaury.”

Radek ráno zaspal a měl problémy, aby stihnul vlak. Zdálo se mu to zcela nemožné, protože když doběhl na nádraží, výpravčí už zvedal plácačku. Ale nakonec to dojíždějící středoškolák přece jen stihnul. „Jak jsi dopadnul?” ptá se ho odpoledne otec po návratu domů. „Stihnul jsem to, ale musel jsem průvodčímu …

Dva malí kluci se hádají o míč: „Dej mi ho, je můj!” „Ne, ty mi ho dej – ten míč je můj!” „Ne, můj!” „Ne, ne, můj!” Po nějaké době: „Tak si ho teda vem!” „Ne, ty si ho vem!” „Ne, ty…”

Filípek je u babičky na prázdninách a babička se chlubí do telefonu jeho mamince: „Filípek se u nás pořádně rozežral!” „Proboha,” zděsí se matka, „snad sis zase nespletla mýdlo s kyselinou?!”

„Ale mami, vždyť už mi dávno není pět let!” zlobí se pětapůlletý chlapec.

Loudí malá Anička: „Dědo, co to pořád cucáš? Dej mi taky!” „Nedám,” prohlásí neústupně děda, „to je můj zub!”

Pepíček chytne do prstů mravence a říká: „Jseš Ferda? Ne? Tak chcípni!”

Babička zpívá večer vnukovi ukolébavku. Po chvíli se vnuk ozve: „Babi! Jdi si zpívat do kuchyně – chce se mi spát!”

„Mami, máte s otcem před sebou nějaká tajemství?” „On neví o mé vkladní knížce a já nevím o té jeho, co myslí, že nevím!”