Děti a mládí

Pepíček veze chromého dědečka vozíkem na vzduch do lesa. Zaběhne si natrhat jahody a když se vrací, vidí u vozíku ohromného medvěda a vozík prázdný. Běží domů s křikem: „Maminko, maminko, ohromný medvěd sežral dědečka!” „Co kecáš, dědeček přiběhl už dávno před tebou!”

Ptá se vychovatelka ve školce: „Kdopak se počural?” Zvednou se ručičky. „Tak, pět dětí. Kdo se pokakal?” Zvednou se ručičky. „Tak, čtyři děti. Kdo se zdržel?”

„Ty, Terezko, moc zlobíš! Vzpomeň si na Karkulku, co se jí stalo, když neposlouchala.” „A ty si, babi, vzpomeň, koho vlk sežral první…”

„Dědečku, četl jsi už ty komiksy s tím oranžovočerným kocourem?” ptá se dědy malý klouček. „Hm,” zamyslí se dědeček. „Ty myslíš Ogar Fíld?”

Jde chlapeček po ulici a uvidí nějakého zvrhlého santusáka cucat své výkaly. Volá na maminku: „Hele, mami, hovnocuc!”

„Hrozí mi čtyřka z matiky,” stěžuje si kamarádovi Patrik. Kamarád mu poradí: „Tak ji zažaluj, že ti vyhrožuje!”

„Ten váš malej je strašnej simulant!” žaluje rodičům babička. „Říkáte, že má vysokou teplotu a zatím má nos studený jako psí čumák!” „Ale babičko,” uklidňuje ji maminka, „Filípek se dívá na televizi… A v jeho posteli leží Alík!”

Přijde Pepíček ze školy a říká: „Mami, tati, zítra píšeme pět závěrečných prověrek do druhého pololetí.” „Dobře se uč, Pepíčku,” říká maminka, „ať nedostaneš dvojku.” Pepíček jde druhý den do školy a maminka se ho ptá: „Pepíčku, tak jak dopadla ta prověrka? Doufám, že nebyla nějaká dvojka…” A Pepíček říká: …

Pepíček přijde ze školy a říká mamince: „Mami, teta paní učitelka tě pozdravuje, pozdravuje, pozdravuje, pozdravuje, pozdravuje…” „Počkej, Pepíčku, to stačí.” „Ale ona tě pozdravuje moc!”

„Vytáhni šuplík,” řekla maminka a Pepíček vytáhnul zásuvku.