Děti a mládí

Volá Petr v pokojíku na brášku: „Přihraj mi rukavice!” Brácha vezme hokejku, napřáhne – a přihraje…

Dceruška účetního zakopla o kámen a zaklela: „Sakra, to bolí.” Tatínek povídá: „Pokud už tohle ošklivé slovo nikdy neřekneš, dostaneš pětikorunu.” Za pár dní přiběhne holčička ze školy za tatínkem jak na jehlách a nedočkavě vyhrkne: „Tati, mám nové slovo, které je nejmíň za dvacku!”

„Tak co, Pepíčku, kde jsi byl o prázdninách?” „S maminkou a jejím novým přítelem u moře.” „A jak ses měl s novým otcem?” „Výborně, vždycky ráno mě odvezl daleko od břehu a já jsem plaval zpátky.” „To jsi zvládnul?” „V pohodě, akorát mi dělalo problém dostat se z toho zavázaného …

Stojí malý chlapeček na rohu a hulí. Přistoupí k němu paní a povídá: „Copak by ti asi řekl tatínek, kdyby tě viděl kouřit?” Chlapeček jen odsekne: „A copak by vám řekl manžel, kdyby viděl, že na ulici obtěžujete cizího chlapa?”

Maminka říká Pepíčkovi, aby všude říkal ano. Pepíček přijde do obchodu a paní prodavačka se ho ptá: „Chceš autíčko, chceš bonbon…” Pepíček odpoví na všechno ano. Vyjde ven, potká boxera a boxer se ho ptá: „Chceš do držky?” Pepíček odpoví ano a boxer mu vrazí. Druhý den maminka říká Pepíčkovi, …

Pračlověk si prohlíží vysvědčení svého synka a hubuje ho: „To, že máš trojku z lovu, je celkem pochopitelné. Jsi ještě malý. Ale že jsi propadl z dějepisu, který má jen dvě stránky, to je hanba!”

„Co se nad tou křížovkou tak chechtáš?” ptá se paní dcery. „Ale, je tu hlava rodiny na čtyři a mně tu vyšlo – OTEC.”

Paní Holanová se chlubí kamarádce, že jejímu Petříčkovi jsou čtyři roky a už umí udělat provaz. „To je dobrej,” uznale odvětí kamarádka, „mně je šestadvacet a neudělala bych ho!”

„Co ti říkal tatínek na tu pětku?” „Nic, jen mávl rukou.” „Tak to máš dobré.” „Ani bych neřekl. V cestě jí stála moje hlava.”

Matka povídá malému synkovi: „Jez špenát, chlapče, budeš velký a hezký.” „Mami… a proč ty jsi nejedla špenát?”