Děti a mládí

Říká táta synovi: „To když jsem já chodil do školy, tak jsem nikdy pětku ani neviděl.” „Tak to já ti jich hned několik přinesu ukázat…”

Pepíček přijde do školy bez pomůcek a učitel mu to vytýká: „Co by to bylo za vojáka, kdyby chodil beze zbraně?” „Prosím, generál!”

Víte, proč Pepíček ve fyzice leží se zakloněnou hlavou? Snaží se vnímat probíranou látku z jiného úhlu pohledu.

Otec se pokouší zavěsit na zeď obraz. Obraz spadne, sklo se rozbije, vše je v troskách. Ozve se syn: „Mami, prosím tě, vysvětli mi, proč říkají tatínkovi praktický lékař?”

Maminka: „Pepíčku, co to papáš?” Pepíček: „Vteřinový hm hm hmm…”

„Z koho máš, Pepíčku, ve škole největší respekt, z vaší paní učitelky, nebo z ředitele?” „Z paní školníkové. Ta má vždycky po ruce mokrý hadr.”

Pepíček propadl a jde domů s vysvědčením: „Mami, bojíš se myší?” „Hrozně!” „To jsem si myslel a dal si jich několik do aktovky jako sebeobranu!”

V parku: „Krásné dítě, slečno, vlásky má určitě po tatínkovi.” „Jo, tak to nevím, on si tenkrát nesundal klobouk!”

Maminka odvádí malého žáčka od zavřené školy se slovy: „Tak tady to vidíš, jaký jsi blbec, ani nevíš, že máš prázdniny!”

Babička říká Pepíčkovi: „Pepíčku, já jdu k holiči, tak tu chvilku počkej.” Babička jde k holiči, po chvilce přijde domů a říká Pepíčkovi: „Pepíčku, že už nevypadám jako babička…” A Pepíček odpoví: „Ne, teď vypadáš jako dědeček.”