Děti a mládí

Pepíček k matce: „Franta líbá moji sestru.” „To je v pořádku, vždyť si ji bude brát.” „A tatínek si sousedku bude brát?”

Pepíček je na kolotočích a smutně se dívá na dráhu jezdících autíček. Tatínek přijde a ptá se Pepíčka: „Pepíčku, proč nejdeš taky na autíčka?” Pepíček odpoví: „Protoře jsem před půl hodinou snědl rumovou pralinku.”

Žena si stěžuje manželovi: „Ten náš Péťa nechce jíst špenát.” „Máš špatnou metodu, musíš mu dát vybrat.” Jde za Péťou: „Tak Petříčku, chceš špenát nebo facku?”

Franta rozbil okno a jeho malý brácha na něj volá: „Utíkej blátem, táta má bačkory!”

Pepíček se vrátí ze školy a maminky se ho ptá: „Líbilo se ti poprvé ve škole?” „Ano.” „Zkoušelo se?” „Ano.” „A přihlásil ses?” „Ano.” „Vyvolala tě paní učitelka?” „Ano.” „A věděl jsi?” „Ano.” „A na co se ptala?” „Kdo si prdnul?”

„Sejdeme se zítra v osm na poli,” oznamuje na konci schůzky Rychlým šípům Mirek Dušín. „A můžem se spolehnout?” zajímá se Rychlonožka. „To víte, že ano, plantážníci!” rozesměje se Mirek. „Z pole se hnout můžete, jen dávejte pozor, abych vás našel.”

Poučuje pan Novák syna: „Budeš studovat, abys byl chytrý.” „Ale tati, proč nemůžu být jako ty?”

Pepíček přijde domů a říká mamince: „Mami, děti mi nadávají, že mám velkou hlavu.” „Ale nemáš, Pepíčku, a teď vem čepici a dones ze sklepa brambory.”

„Tedy, Radko, ten Štěpán ale vyrostl. Už mutuje?” „Ani nevím, ale nanejvýš tak s nějakou služebnou.”

Křičí malá Andulka na maminku: „Mami! Našla jsem svého otce!” „Kolikrát ti mám říkat, že nemáš hrabat v zahradě!”