Děti a mládí

Honzík se svým starším bratrem rozbili vázu. „Kdo to poví mámě?” ptá se starší bratr mladšího. „Ty. Znáš ji dýl než já.”

Přijde Honza domů a říká svému psovi: „Azore, teď se připrav na velký fofr! Já řeknu našim, žes mi sežral vysvědčení.”

„Tatínku, řekni mi nějakou pohádku.” „Máš pravdu, dceruško, než se vrátí maminka, měl bych trošku zatrénovat.”

U vchodu do domu stojí malý Pepíček a snaží se dosáhnout na zvonek. Jde kolem paní učitelka. „Pepíčku, počkej, já ti pomohu,” a zazvoní. Pepíček vykřikne: „Honem, paní učitelko, honem utíkejte, nebo nás chytí domovnice!”

Co je noční můrou všech táborníků? Když Otesánek volá z tábora domů: „Je to tu moc dobrý!”

Ptá se otec syna: „Co to bylo za kluka, co jsi s ním šel do školy?” „To je spolužák, syn generála.” „Z toho si vezmi příklad, tak malý a už syn generála!”

Přiběhne malá holčička: „Mami, dneska jsme se ve škole učili, že průměrná rodina má 4,1 osoby. Můžeš mi vysvětlit, co je ta jedna desetina?” „To je jednoduché, přece náš tatínek!”

Starostlivý otec se ptá své dcery, jestli si je jistá, že to s ní její přítel myslí vážně. Dcera odpovídá: „Myslím, že jo, tati. Zrovna včera se ptal, kolik vyděláváš, jaká jídla maminka vaří a jestli se s vámi dá vydržet.”

Přijde Honzíček domů a povídá: „Mami, ztratil jsem peníze.” Maminka na to: „Jak to, Honzíčku, kde jsi naposledy byl.” Honzíček: „Byl jsem ve škole, v jídelně, v šalině… aha, asi už vím, kde jsem to ztratil.” „Kde?” ptá se mamka. Honzíček: „No přece v hospodě, dal jsem si panáka.”

Pepíček nese plný ruksak jablek, maminka se ptá: „Odkud je máš?” „Od souseda.” „A on o tom ví?” „Jak by ne, vždyť mě honil!”