Děti a mládí

Desetiletý Pepíček rodičům: „Už mne otravuje s vámi žít. Jste nudní, nepotřební, jen mne omezujete. Odcházím. Budu žít sám, dělat co se mi líbí a co mne baví a můj život dostane smysl.” U dveří se otočí: „Tati, nesnaž se mne zadržet!” Tatínek: „Já tě nechci zadržet, já jdu s …

Táta podá ráno Patrikovi dvacetikorunu: „Kup si v automatu něco k pití.” „To jseš hodnej, tati, ale já nemůžu – jsem nastydlej, tak nesmím studený!” „Ale ta dvacka není zas tak studená…”

„Pepíčku, nesmíš kouřit, nebo nebudeš dlouho žít!” „Ale dědeček kouří, a je mu sedmdesát.” „Vidíš – kdyby nekouřil, bylo by mu už osmdesát!”

„Babi, kam jedeš na tom kole?” „Na hřbitov.” „Babi, a kdo to kolo poveze zpátky?”

„Pepíčku, jak poznáš třešeň od jabloně?” „Podle plodů!” „A když plody ještě nemají?” „Tak počkám!”

„Pane doktor, může desetiletá holčička otěhotnět?” ptá se malý Pepíček. „Nemůže,” odpoví mu doktor. „Vyděračka!”

Matka se ptá syna: „Pepíčku, co jsi se dnes naučil ve škole?” „Jak si zdřímnout s otevřenýma očima!”

„Tati, ty máš opravdu velké štěstí.” „Jo? Jak to?” „No, nebudeš mi muset kupovat v září učebnice, protože příští rok budu zase ve stejné třídě.”

Hádají se tři kluci, čí děda je nejnervóznější. První říká: „Můj děda je tak nervózní, že babička vůbec nesmí promluvit, jinak na ni hned křičí.” Druhý se přidá: „To můj děda, ten je tak nervózní, že k němu maminka vůbec nechce jezdit, protože seřve každého, koho vidí.” „Kluci, to nic …

Chlubí se jedna dospívající dívka druhé: „No, že by mě Pepa políbil, to se přímo říct nedá, ale už mi třikrát zadýchal brýle.”