Cestování a doprava

Co na sjezdovce označují rozpláclí lyžaři? Horskou boudu.

V davu cestujících na nádraží mladík nešetrně odstrčí nemocného stařečka a opožděně říká: „Dovolíte?” „Já nevolím,” křičí za ním děda, „už nejmíň dvacet let!”

„Dneska jsme měli na dovolenou ideální den, ani zima, ani teplo, na obloze ani mráček…” „Proboha, mluv tiše, uslyší tě starosta a hned nám zvedne ubytovací poplatek!”

Plazí se žíznivý trosečník po poušti. Náhle spatří jezero a zvolá: „Voda!” A jezero mu odpoví: „Kde?”

Chlápek zastaví na světelné křižovatce a zezadu do něj nabourá ženská. „Kam čumíš, slepice pitomá?!” rozčílí se na ni. „Ko ko ko komu tykáte?”

Africký lovec se vrací do města a v hospodě vypráví přátelům: „Včera jsem narazil na slona.” „No a?” koukají na něj jak na blázna. „Slonů je tu přeci plno, tak proč nám to říkáš?” „No proč, proč – jen jsem vám chtěl říct, jak jsem sešrotoval džípa!”

„Pane kapitáne, proč vaše loď houká, když se na širém moři setkává s jinou lodí?” „Protože mačkám v kabině jedno takové tlačítko!”

Teenagerka u vody náhle vykřikne: „Fuj, mě štíplo nějaké hovado!” „Slečno,” nakvašeně povídá pán vedle, „neříkejte mi hovado!”

Americký turista v Paříži se ptá slečny: „Mluvíte anglicky?” „Tak trochu.” „Kolik?” „100 Euro!”

Vzteká se strojvedoucí vedle sešrotované mašiny: „Já toho Honzu Nedvěda zabiju! Rosa na kolejích…”