Černý humor

„Tady toho moc nenastrašíme,” stěžuje si jeden duch druhému v oblasti častých zemětřesení, „tady prochází dveřmi každý!”

Hřbitov s odbívající půlnocí ožívá. Nad jedním z hrobů posedává smutně svěšená tmavá postava. Zezadu se k ní přiblíží další temná silueta a starostlivě praví: „Nedělej si starosti, příteli. Hoď starosti za hlavu…” „To bych taky rád… Hned co ji najdu.”

Na stavbě řeže chlap cirkulárkou. Najednou fik, uřízne si prst a strašně řve. Seběhnou se ostatní dělníci a ptají se, jak se mu to stalo. On ukazuje: „Normálně řežu a najednou fik… sakra, druhej!”

Malý duch přiletí domů a usedavě pláče. „Co je ti?” dobrácky se ho ptá táta duch. Malý vzlyká: „Kamarád kostlivec spadl ze skály. Bojím se, že se mu něco stalo!”

Sadistická matka říká svému malému synovi: „Prosím tě, skoč mi… z okna!”

„150? Rychle, jsme uvězněni v bytě a celý dům hoří!” „Nepropadejte panice, budeme se snažit přijít co nejrychleji.”

Kolikrát vám dá malomocný boxer pěstí? Dvakrát, každou rukou jednou.

Byla jednou jedna holčička, co se jmenovala Evička. Jednou takhle zvedla telefon a nějaký chlap jí začal říkat šílené prasárny a nechutnosti. Ale Evička se jen smála, protože věděla, že má špatné číslo.

Pohřeb známého cestovatele. Jeho společník vede řeč: „Byl to dobrák od kosti… Já mu říkal, ať se té kanibalské vesnici radši zdaleka vyhne!”

Přijde terorista do kuchyňských potřeb a tam u pokladny mají na takové poličce vyrovnané ručně broušené sklenice. „Ty sklenice na té poličce, máte za korunu?” ptá se prodavačky. „Nemáme,” odpoví ženská za pultem. Terorista se naštve a všechno kolem sebe rozstřílí na cimpr campr. Uplynou dva dny a terorista je …