Černý humor

Babička přijde pozdě v noci do obýváku: „Dědo, proč pořád sedíš v tom křesle? Ty nejseš vůbec ospalý?” „Ne,” ozve se ze záhrobí, „já nejsem vůbec!”

Nápis na náhrobku: „Lehká buď země nebožtíku tuhému.”

Víte, jak se říká chirurgovi u kanibalů? Řezník.

V nemocnici: „Saniťáku, co mi to sem vozíte?! Minule se to bránilo při pitvě!”

V záplavových oblastech mají lidé vody až po krk. Místy i o 12 metrů výše.

Poslední slova před smrtí: „Seskoč z toho parapetu.”

„Nechápu, jak se to mohlo mladýmu stát, vždyť jsem ho hlídal jako oko v hlavě…” vzdychá táta zombie. „Ty za nic nemůžeš,” konejší jeho svědomí máma zombie, „beztak jsi při tý nehodě přišel o obě oči…”

Na hřbitově je rušno. Jeden temný hlas říká: „Já sem duch nepředstavitelného utrpení.” Druhý, ještě temnější: „Já sem duch nejtemnějších temnot.” A pak se ozve třetí hlas: „Hm, já sem du chcát!”

Ukrajina řešila, co s oblastí zasaženou černobylským spadem. Nakonec zvítězil návrh pěstovat v těchto místech tabák. Krabičky cigaret obsahují nápis: „Ministerstvo zdravotnictví naposledy varuje!”

Očouzený Filípek vykoukne z okna a křičí na babičku: „Babi, před domem jsou hasiči!” „Opravdu?” praví zčernalá stařenka. „To jim musím něco dobrého upéct.”