Práce

„Na pracovišti jsem Bůh,” vypráví chlápek. „Každý ví, že existuji, ale nikdo mě tam ještě neviděl!”

„Byl tady ten zástupce od Rosomacu,” hlásí šéfovi stavební firmy manažer. „A…?” „Smrděl jako rosomák!”

„S největší určitostí mě čeká černá budoucnost,” stěžuje si kolegovi v práci deprimovaný pan Vaněk. „Nezoufej předem. Jak to můžeš vědět?” „Manželka je do větru a přistěhoval se k nám nový soused z Afriky.”

V jaké době žijeme? V elektrické. Do práce chodíme s odporem, v práci sedíme v napětí a když se dotkneme vedení, tak nás kopne!

V pátek padla a Jirka Jedlička už verbuje kolegu: „Nezašel bys v sobotu na kuželky?” „Nemůžu,” zklame ho spolupracovník, „jdeme se švagrem na bowling.”

Mladá slečna říká řemeslníkovi: „Pane Vaněk, přijďte mi zítra večer opravit ten vypínač v koupelně… Víte, nejde mi jen o něj…” Řemeslník se zadíval na její krásné, pevné tělo a odvětil: „Určitě se na mě spolehněte.” Jak slíbil, tak udělal a další den večer jí vypínač opravil. Byli v bytě …

Šéf k podřízenému: „Člověče, vy pomalu chodíte, pomalu děláte, pomalu vám to myslí. Je něco, co vám jde rychle?” „Ano, rychle se unavím!”

Křehký a zakřiknutý pan Vodička se usadí u holiče a nastoupí na něj učedník. Pečlivě Vodičku namydlí, máchne břitvou a řízne ho do tváře. Uvidí to mistr, přiběhne ke křeslu, chce dát učňovi facku, ale ten se uhne a facku dostane Vodička. Grobiánský mistr, takový podmračený hromotluk, se ani neomluví …

Šéf udělal kompromis: „Dostanete přidáno, ale víc práce!”

Šéf přijímá novou sekretářku: „A co umíte?” „Zvládnu psát rychlostí i 280 úderů za minutu.” „To vás přijmout nemohu – tak rychle myslet nedokážu!”